Ukrajinští uprchlíci v Rusku míří na Sibiř

sobota 30. srpen 2014 16:35

"Pláči a děkuji Rusům, že nás uprchlíky přivítali tak vřele." Prohlásila to Lidia Solovieva z ukrajinského Donbasu poté, co vystoupila z letadla v ruském přístavním městě Magadan na pobřeží Ochotského moře, které bylo ve Stalinově éře jedním z klíčových tranzitních bodů pro politické vězně. Reportáž o přesídlování ukrajinských uprchlíků na Sibiř přinesly  ruské noviny The Siberian Time, vycházející v internetové verzi také v angličtině. Spolu s Lidii Solovieva přicestovalo do Magadanu, vzdáleného od Donbasu téměř 11 tisíc kilometrů, dalších 189 uprchlíků z Ukrajiny. 

Podle autorů reportáže přicestovali všichni uprchlíci na základě vlastního rozhodnutí a dávali najevo svou vděčnost za to, že jim Rusko poskytlo nový domov, daleko od válkou zničeného Dombasu. Jejich skupina není zdaleka jediná. Dalších 191 uprchlíků se přestěhovalo do Jakutska, hlavního města největší republiky Ruské federace. Do této skupiny patří také 89 dětí, nejmladší má teprve pět měsíců. Podle plánu by se v Jakutsku měl v září zvýšit počet uprchlíků na více než tisíc. 

Proč si lidé z úrodné Ukrajiny vybírají jako místo pro svůj budoucí život tak odlehlé a klimaticky odlišné oblasti? V reportáži najdeme vysvětlení:  Jeden muž, Konstantin Ivashchenko, řekl, že mu byla nabídnuta jiná místa - zejména Magadan, Chita a Sachalin, vše na východě Ruska. "Samozřejmě, že jsme si vybrali Jakutsko, protože to je rozvinuté město, a je zde reálná šance najít si práci rychleji. Mým hlavním cílem je najít si práci. Musím živit rodinu ". 

Můžeme této reportáži v ruském tisku věřit? Působí věrohodně...? To je těžké posoudit, protože žádný západní novinář se k těmto transportům nedostane a nemáme možnost se ukrajinských uprchlíků zeptat, zda jsou opravdu tak nadšení ze svého nového působiště na Sibiři. Můžeme pouze konstatovat, že reportáž, ve které žádný z uprchlíků neprojeví nespokojenost, rozčarování, nikdo si nestěžuje, je podezřelá. A také můžeme pochybovat o tom, že by Ukrajinci, kteří při útěku před válkou zanechali ve své vlasti majetek, domy, pozemky, byty, a mnozí také své příbuzné, tak snadno vše hodili za hlavu a rozhodli se začít nový život v kulturně i geograficky zcela odlišné zemi.

Už jsem jednou psal o tom, že uváděné celkové počty uprchlíků z Ukrajiny do Ruské federace neodpovídají počtu těch, kteří statut uprchlíka získali. Podle nejnovějších údajů ruských úřadů, zveřejněných agenturou ITAR-TASS, uteklo do Ruska od začátku dubna 820 tisíc Ukrajinců. O postavení utečence nebo dočasný azyl požádalo 130 tisíc Ukrajinců, o dočasný pobyt dalších 80 tisíc, o ruské občanství 33 tisíc, o stálý pobyt 22 tisíc a 12 tisíc Ukrajinců projevilo zájem o zařazení do programu přesídlování ruských krajanů do původní vlasti. Stále však zůstává 543 tisíc ukrajinských občanů, které ruské úřady podle této statistiky neevidují... Prý se ještě na úřadech nepřihlásili, protože je odrazuje složitá byrokracie.  Je to vůbec možné? 

Ukrajinští občané nemusí mít při cestě do Ruské federace vízum, pokud jejich pobyt není delší než tři měsíce. Pokud ovšem nejsou evidováni jako uprchlíci, mají postavení obyčejných turistů. Ale kde asi bydlí?  Z čeho těch více než 500 tisíc lidí žije, když jako turisté nemají šanci získat legální práci? A jejich děti nebudou chodit do školy? 

Nabízí se jedno vysvětlení. Ruské úřady sice evidují všechny ukrajinské občany, ale většině z nich statut uprchlíka neudělují, protože z tohoto postavení vyplývají pro uprchlíky mezinárodně garantovaná práva. Například právo usadit se v místě, které si sám vybere. Mohlo by se ale stát, že o Sibiř jako vhodnou destinaci nebude velký zájem. A to by byl pro ruské úřady problém, protože potřebují nové osídlence zrovna pro stotisícové město Magadan, jehož počet obyvatel klesl za posledních dvacet pět let o třetinu. Pokud ukrajinští občané nemají statut uprchlíka, musí přijmout to, co jim úřady nabídnou, protože domů se ještě vrátit nemohou a někde bydlet musí...

Jestliže připustíme, že jednání ruských úřadů s ukrajinskými utečenci není právně zcela v pořádku, můžeme použít i ostřejší formulaci, která by situaci vystihla: Před očima mezinárodního společenství, ale pod zástěrkou humanitární pomoci, provádí Rusko rozsáhlé přesídlování obyvatel sousedního státu, ve kterém vyvolalo válečný konflikt, do nehostinných oblastí na svém vlastním území. 

 
Radovan Stoklasa

Radovan StoklasaTaké přeji hezký den,19:2730.8.2014 19:27:09
Milan JirásekHezký den.18:2630.8.2014 18:26:28

Počet příspěvků: 2, poslední 30.8.2014 19:27:09 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Radovan Stoklasa

Radovan Stoklasa

Patřím ke generaci, která během studia zažila listopadové události 1989 a je citlivá ke všem projevům autoritářství a snahám o manipulaci či překrucování. Tyto jevy se znovu vkrádají do naší společnosti. Bohužel, lidí, kteří by na to poukazovali, je málo, nebo nejsou slyšet. Pokusím se tomu svými skromnými možnostmi napomoci.

Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci v letech 1987 až 1992, pracoval jako novinář, nejdéle v Zemských novinách a v Rádiu Svobodná Evropa. V posledních letech se věnuje především fotografování, počítačové grafice a práci vydavatele.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.