Kam se podělo 700 tisíc ukrajinských uprchlíků?

čtvrtek 28. srpen 2014 00:24

Kvůli válečným událostem na východě Ukrajiny se uchýlilo na území Ruské federace už 730 tisíc lidí. Údajně... Počty uprchlíků se liší. Mezinárodní humanitární organizace ADRA uvádí, že do Ruska uprchlo více než 188 tisíc ukrajinských občanů. Podle údajů OSN to na počátku srpna bylo 168 tisíc lidí, ale podle prohlášení ruského velvyslance při OSN Vitalije Čurkina přijalo Rusko ve stejné době 800 tisíc uprchlíků. 

Ruské migrační úřady zveřejnily, že na ruské území dorazilo z Ukrajiny od počátku konfliktu zmíněných 730 tisíc běženců. Z nich asi 60 tisíc je umístěno v devíti stovkách uprchlických táborech.  Zkusme tedy vzít jako oficiální tento poslední údaj. Ukazuje nám, že odchod lidí z Ukrajiny je opravdu masový a pro Ruskou federaci by takový příliv běženců měl znamenat značný problém. Ani pro tak velkou zemi, jakou Rusko bezesporu je, nemůže být snadné pojmout během tří měsíců statisíce lidí, zajistit jim základní životní potřeby, ubytování, základní školní docházku pro děti, nabídnout jim zaměstnání... Ale žádné informace o tom, že by ruské úřady tento exodus Ukrajinců nezvládaly, se neobjevují. Přitom v uprchlických táborech v současnosti pobývá jen 60 tisíc Ukrajinců, tedy méně než desetina těch, kteří měli do Ruska kvůli válce uprchnout... Kde tedy je těch dalších 670 tisíc lidí?  To je obtížně představitelné...

Když si přečteme zprávy na ruských serverech, situace vypadá velmi optimisticky. O všechny běžence je výborně postaráno. Ujímají se jich ruské rodiny, většina z nich si už našla zaměstnání, ukrajinské děti, kterých mát být asi 80 tisíc, začnou od září navštěvovat základní školy. Ve stanových táborech zůstávají ukrajinští uprchlíci maximálně tři dny, takže není potřeba jejich kapacitu rozšiřovat. A to přesto, že každý den prý překračuje ruskou hranici s Ukrajinou dalších dva tisíce lidí. Ruská společnost se podle těchto zpráv jeví jako velmi otevřená a vstřícná k imigrantům, alespoň k těm ukrajinským. A ti se bez problémů přizpůsobují novému prostředí a přirozeně se asimilují. 

Může být ale situace opravdu takto ideální...? Žádná zkušenost z jiného podobného exodu lidí kvůli válečnému konfliktu tomu nenasvědčuje. Běženci, kteří přicházejí do cizí země, zvláště v takto masovém měřítku, se vždy stávají cizorodým prvkem. Nemohou splynout s místními obyvateli téměř okamžitě. Vždy, v každé zemi na ně bude pohlíženo jako na ty, kteří zabírají místo. Berou místním práci, vykupují obchody, způsobují fronty na úřadech, jinak se chovají, jsou hluční, nebo nepořádní... Zkrátka, jsou to cizinci, kteří dlouho "nezapadnou", i když většina z nich ovládá ruský jazyk. 

Přesto nic nenasvědčuje tomu, že by tento statisícový příliv uprchlíků nějak rozkolísal ruskou společnost. Existuje pouze dvojí vysvětlení. Počet uprchlíků zdaleka není tak vysoký, jak ruské úřady uvádějí. A to znamená, že obyvatelé východní Ukrajiny projevují mnohem menší sympatie k Rusku, než jak je ruskou stranou prezentováno. Nebo, druhá možnost, pravděpodobnější - údaj o počtu běženců je správný, ale ruské úřady jejich "asimilaci" promyšleně organizují. Prostě je umisťují nebo přímo odklízejí tam, kde nebudou vidět ani překážet. 

Musíme si uvědomit, že ukrajinští imigranti jsou jiní než ti, kteří na lodích připlouvají do Evropy z Afriky a nemají co ztratit, protože za sebou nic nezanechávají. Ukrajinští občané jsou lidé, kteří ve své vlasti zanechali svůj majetek, byty, domy, pozemky. Vesnice nebo města, v nichž žili, jsou jejich domovem. Pokud utekli do Ruska, tak jen kvůli tomu, že se cítili ohroženi válkou. Kvůli obavě o svůj život. Většina z nich určitě počítá s tím, že se domů vrátí, ať už konflikt dopadne jakkoliv. Mnohé zprávy však nasvědčují tomu, že naději na návrat velkou nemají.

Ruské úřady jim vystavují takzvané migrační karty. Jde o doklad, který v Rusku musí mít každý cizinec ke svému cestovnímu pasu. V migrační kartě je zapsáno, v kterém místě se bude cizinec zdržovat. V tomto místě se také musí hlásit ruským úřadům. Svoboda pohybu, jak ji známe ze západní Evropy, v Rusku neexistuje. Ukrajinský imigrant, který obdrží migrační kartu, se musí usadit v místě, které je na ní uvedeno. Mezinárodní Úmluva o právním postavení uprchlíků, uzavřená v Ženevě v roce 1951, mu sice dává právo svobodně si vybrat místo bydlení v zemi, která mu udělila statut uprchlíka, a volně se pohybovat po jejím území, ale to v Rusku neplatí. O tom, co je napsáno v migrační kartě, rozhoduje ruský úředník. A ten do karty píše destinace Kamčatka, Dálný východ, Sibiř... Protože tam jsou volné byty, tam je nedostatek pracovních sil...

Nevymýšlím si! Na ruských serverech najdeme hodně zpráv o tom, jak si ukrajinští běženci dobrovolně vybírají místa pro svůj budoucí šťastný život na Sibiři a jak je tam speciálně vypravovaná letadla dopravují. Pouze tomu slovu "dobrovolně" se v tomto případě nechce moc věřit. Že by se statisíce lidí dobrovolně zřeklo svých domovů a dobrovolně se rozhodlo žít na Sibiři...? 

Možná jsme svědky masového přesídlování ukrajinských občanů, kteří na ruském území hledali dočasný azyl,  do nehostinných oblastí Ruska, ze kterých se i sami Rusové snaží utéct, pokud k tomu mají příležitost. A není to úplně nepravděpodobné, protože s přesídlováním ne statisíců, ale milionů lidí mají Rusové zkušenosti už z 30. let minulého století...

Radovan Stoklasa

Radovan Stoklasa

Radovan Stoklasa

Patřím ke generaci, která během studia zažila listopadové události 1989 a je citlivá ke všem projevům autoritářství a snahám o manipulaci či překrucování. Tyto jevy se znovu vkrádají do naší společnosti. Bohužel, lidí, kteří by na to poukazovali, je málo, nebo nejsou slyšet. Pokusím se tomu svými skromnými možnostmi napomoci.

Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci v letech 1987 až 1992, pracoval jako novinář, nejdéle v Zemských novinách a v Rádiu Svobodná Evropa. V posledních letech se věnuje především fotografování, počítačové grafice a práci vydavatele.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora